# Digital: Data digitální ekonomiky a společnosti EU 2016 zveřejněna

Projekt DESI se skládá z pěti hlavních oblastí politiky, které představují více než ukazatele 30:

• Připojení: jak široké, rychlé a cenově dostupné širokopásmové připojení je,
• Lidský kapitál / Digitální dovednosti: digitální dovednosti obyvatelstva a pracovních sil,
• Využití internetu: využívání online aktivit od novinek po bankovnictví nebo nakupování,
• Integrace digitálních technologií: jak podniky integrují klíčové digitální technologie, jako jsou elektronické faktury, cloudové služby, elektronický obchod atd. A
• Digitální veřejné služby: e-government a e-health.

Aby bylo možné vypočítat celkové skóre země, byla každému souboru a podmnožině indikátorů přidělena specifická váha odborníky Evropské komise. Konektivita a digitální dovednosti („lidský kapitál“), považované za základy digitální ekonomiky a společnosti, přispívají každý z nich 25% k celkovému skóre (maximální skóre digitálního výkonu je 1). Integrace digitálních technologií představuje 20%, protože využívání IKT v podnikatelském sektoru je jednou z nejdůležitějších hnacích sil růstu. A konečně, online aktivity („používání internetu“) a digitální veřejné služby přispívají každý 15%.

Online nástroj DESI je flexibilní a umožňuje uživatelům experimentovat s různými váhami pro každý indikátor a zjistit, jak to ovlivňuje celkové hodnocení.

DESI byl poprvé vypočítán v roce 2015 na dva roky: DESI 2015 (obsahující převážně údaje z roku 2014) a DESI 2014 (vztahující se převážně k údajům z roku 2013). Dnešní DESI 2016 se týká hlavně dat z roku 2015.

Podrobnější přehled údajů obsažených v DESI 2016 naleznete v příloze.

Inzerát

Jak může EU pomoci zlepšit její digitální výkon?

Cílem DESI je pomoci zemím EU identifikovat oblasti, které vyžadují prioritních investic a jednání, aby se vytvořil skutečně Jednotný digitální trh - jeden z priorit Komise. Staví na zjištěních DESI a souběžně s. \ T Evropský semestrV květnu 2016 bude zpráva Komise o digitálním pokroku poskytovat důkladné hodnocení toho, jak EU a členské státy postupují ve svém digitálním rozvoji, a doporučí možné kroky, které pomohou zlepšit národní digitální výkon. V průběhu roku 2016, jako součást jeho Digitální strategie jednotného trhuKomise předloží řadu iniciativ na odstranění překážek, které EU a jejím členským státům brání co nejlépe využít digitálních příležitostí. Investiční plán pro Evropu EU může rovněž pomoci EU splnit cíle v oblasti širokopásmového připojení podporou zavádění digitální infrastruktury.

Jak se řadí země EU?

V letošním roce Komise spojila skóre každé země s tempem růstu ve srovnání s průměrem EU.

To poskytuje dynamičtější přehled o jejich výkonnosti.

• Běh napřed: Rakousko, Estonsko, Německo, Malta, Nizozemsko a Portugalsko dosáhly nad průměrem EU a jejich skóre rostlo rychleji než v EU za poslední rok. Jsou to země, které fungují dobře a které se vyvíjejí tempem, které jim umožňuje dál se distancovat od průměru EU.
• Předbíhající situace: Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Švédsko a Spojené království dosáhly nad průměrem EU, ale jejich skóre rostlo pomaleji než v EU za poslední rok. Tyto země jsou dobrými činiteli, ale jejich rozvoj je nyní pomalý a jako takový zaostává ve srovnání s pokrokem EU jako celku.
• Dohánění: Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko jsou země, které dosáhly pod průměrem EU, ale jejichž skóre rostlo rychleji než v EU za poslední rok. Tyto země se rozvíjejí rychleji než EU jako celek, a tak dohánějí průměr EU.
• Klesající situace: Bulharsko, Kypr, Česká republika, Francie, Řecko, Maďarsko, Polsko a Slovensko dosahují pod průměrem EU a jejich vývoj v posledním roce byl pomalejší než v celé EU. Tím, že vykazují tak pomalý růst, se distancují dále od zbytku EU.

Je třeba poznamenat, že rozdíl mezi nejlepším hráčem (Dánsko: 0.68) a nejhorším hráčem (Rumunsko: 0.35) byl užší než loni (rozdíl je nyní 0.33, zatímco v DESI 2015 to byl 0.36).

Jak se EU srovnává s jinými digitalizovanými zeměmi na celém světě?

Níže jsou uvedeny některé předběžné výsledky mezinárodního projektu DESI (I-DESI). I-DESI porovná EU s ostatními světovými digitálními ekonomikami a společnostmi. Kompletní sada dat bude k dispozici v polovině března 2016. I-DESI poskytne měřítko toho, jak EU jako celek i jednotlivé členské státy plní ve srovnání s jejími špičkovými celosvětovými partnery. Předběžné výsledky ukazují, že špičkové země EU (např. Dánsko, Švédsko a Finsko) jsou také špičkovými světovými umělci v oblasti digitálních technologií.

• Evropské země zaujaly vedoucí postavení v přijímání digitálních technologií ze strany podniků ve srovnání s Japonskem a Jižní Koreou, které jsou buď pod průměrem EU nebo kolem něj.
• Dánsko, Finsko a Norsko jsou světovými lídry v oblasti digitálních veřejných služeb.
• Jižní Korea je světovým lídrem v oblasti konektivity, následuje Japonsko, Dánsko, Švýcarsko a Spojené království.
• Pokud jde o lidský kapitál, vede Jižní Korea před Švédskem a Finskem.

EU jako celek se však musí výrazně zlepšit, aby dohnala své nejlepší výkony, stejně jako nejvíce digitalizované země na světě (Japonsko, Jižní Korea a USA), které jsou nad průměrem EU. 

Jaké jsou hlavní závěry DESI týkající se pěti hlavních dimenzí?

1. Připojení: Širokopásmové připojení je dostupné všem Evropanům a 71% evropských domácností má přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení (nejméně 30 Mb / s). Pokrytí vysokorychlostního širokopásmového připojení roste od roku 7 průměrným tempem 2011 procentních bodů ročně. 72% evropských domácností si předplatí pevné širokopásmové připojení, ale pouze 30% těchto připojení je vysokorychlostních.

2. Lidský kapitál / digitální dovednosti: 76% Evropanů chodí pravidelně online (alespoň jednou týdně), ale pokrok v tomto čísle byl malý ve srovnání se 75% v loňském roce. Přesto 45% Evropanů stále ještě nemá ani základní digitální dovednosti. EU se také mírně zlepšila v počtu absolventů vědy, techniky a matematiky (STEM), přičemž v roce 18 jich bylo 1000 na každých 20 lidí ve věku 29 až 2013 let (17 v roce 2012).

3. Využívání internetu: Procento uživatelů internetu, kteří se věnují různým online aktivitám, jako je čtení zpráv online (68%), používání internetu k videohovorům nebo zvukovým hovorům (37%) nebo používání online bankovnictví (57%) , zůstaly stabilní za poslední rok. Došlo však k výraznému nárůstu počtu evropských uživatelů internetu, kteří používají sociální sítě (z 58% na 63%) a kteří nakupují online (ze 63% na 65%).

4. Integrace digitální technologie: Evropské podniky stále častěji přijímají digitální technologie, jako je obchodní software pro sdílení elektronických informací (od 31% do 34% podniků) nebo využívají sociální média k interakci se zákazníky a partnery (od 14% do 18 % podniků). 7.5% evropských malých a středních podniků prodává přeshraničně online (do jiných členských států EU), což je nárůst oproti 6.5% před dvěma lety. Stále to však je méně než polovina malých a středních podniků, které prodávají online.

5. Digitální veřejné služby: Zlepšila se kvalita evropských online veřejných služeb, přičemž se zvýšil počet veřejných služeb dostupných online (nárůst skóre ze 75 na 81) a opětovné použití uživatelských údajů, které veřejná správa již zná jako způsob usnadnění poskytování online služeb (zvýšení skóre ze 45 na 49). Toto zlepšení nabídky online veřejných služeb je v kontrastu se stagnací procenta uživatelů internetu v interakci s veřejnou správou. V roce 2015 pouze 32% uživatelů internetu vrátilo vyplněné formuláře online veřejné správě (tj. Využilo online veřejné služby k více než jen získávání informací).