Indie: Zastavte zabírání půdy v Kašmíru

Jasně svítící a blikající „Z Kašmíru do Palestiny: Okupace je zločin“ „Indie: Stop zabírání půdy v Kašmíru“ „Indie: Stop zabíjení politických vězňů v Kašmíru“ „Kašmířané odmítají indickou okupaci: Rezoluce OSN pouze řešení,“ digitální kamiony jezdily po centrálních místech ve Washingtonu, DC, včetně Capitol Hill, Bílého domu, ministerstva zahraničí, Washingtonského památníku, většiny ambasád, včetně ambasády Indie, různých muzeí atd. Tato digitální reklama na nákladní auta prokázala nejefektivnější způsob, jak dostat naše poselství k našemu publiku, mezi které patří diplomaté zahraničních ambasád, všichni diváci, pozorovatelé a obyčejní Američané.

Další zprávy vysílané na elektronické obrazovky, které pronajalo „World Kashmir Awareness Forum“ (WKAF) se sídlem ve Washingtonu, byly: „Stop: indická demografická změna v Kašmíru“, „Indická armáda z Kašmíru“, „Držte Indii odpovědnou za Válečné zločiny v Kašmíru, "Ukončit indickou kolonizaci Kašmíru", "Kašmír pro Kašmíry"; "

Dr. Ghulam Nabi Mir, prezident WKAF a předseda koalice Kašmírské diaspory řekl, že Kašmírští lidé na celém světě oslavují 27. říjen jako černý den. Toho dne Indie napadla bývalý knížecí stát Džammú a Kašmír pod záminkou falešného dokumentu o přistoupení s mahárádžou Hari Singhem, který byl v procesu svržení vzpurnými bojovníky za svobodu Kašmíru Azadem. Kašmír, který je většinovou muslimskou zemí, ovládaný velmi nenáviděným menšinovým tyranským králem, také zahájil v roce 1931 v kašmírském údolí hnutí Opustit Kašmír. Chtěli, aby odešel, ale nenáviděli Indii za její pogromy proti muslimům v Indii během krveprolití po nezávislosti.

Dr. Mir dodal, že Indie však měla expanzivní plány proti všem menšinám a sousedním státům, včetně muslimského většinového státu Džammú a Kašmír. Pandit Nehru a jeho důvěrník Vallabhbhai Patel plánovali invazi a okupaci Kašmíru bez ohledu na to, jakou lidskou cenu to pro region tehdy nebo potom stálo. Přibližně ve stejnou dobu došlo k masakru Poonch a smrtící genocidě Jammu z roku 1947. Historici zdokumentovali, že při pogromech bylo zavražděno čtvrt milionu muslimů a více než půl milionu uprchlo za životem do sousedního Pákistánu, aniž by jim bylo dovoleno vrátit se domů po celých 76 let. Tato katastrofa se podobá nešťastné Nakbě v Palestině v roce 1948. Obě tragédie mají potenciál místní, regionální a globální nestability, včetně třetí světové války a ještě horší jaderné katastrofy.  

Dr. Ghulam Nabi Fai, předseda Světového fóra pro mír a spravedlnost, řekl: „Nechápu, kdo brání světovým vůdcům, včetně prezidenta Bidena, aby využili svou morální autoritu k přesvědčování porušovatelů mezinárodních zákonů, aby dodržovali demokratické hodnoty a univerzální principy. Vodítkem by možná mohl být mezinárodní prodej zbraní a obecný vojenský průmyslový komplex, který, jak se zdá, pevně ovládá priority zahraniční politiky. Pozorování demokratického procesu a zdvořilosti v mezinárodních záležitostech se zdá být příliš velkým požadavkem pro lidi, kteří postrádají jak vůli jednat odpovědně, tak zralost k pochopení správné role státních úředníků společnosti. “

Dr. Fai dodal, že mír v regionu jižní Asie by prospěl nejen těm, kteří jsou tímto konfliktem přímo zasaženi – Kašmírčanům –, ale také Indii. Zdravější mysl musí zvítězit. Je třeba hledat racionálnější metody řešení rozdílů. Sedmdesát šest let by mělo ukázat potřebu změny politiky, politiky, která uznává potřebu sejít se v procesu, který akceptuje právo všech lidí určovat svůj vlastní osud.

Dr Imtiaz khan, profesor lékařského centra Univerzity George Washingtona, uvedl, že zvěrstva páchaná indickými okupačními silami v Kašmíru mají podobný charakter jako Palestina. Zabíjení nevinných civilistů, etnické čistky a operace zabírání půdy postupují rychlým tempem. Existuje plán, jak odstavit školní děti od islámu, protože se ve vzdělávacích institucích vyprávějí hinduistické náboženské mantry. Světové společenství, zejména OSN a OIC, by si měly vážně všímat těchto nekalých aktivit indické vlády a odradit je od těchto porušování lidských práv.

Inzerát

Dr. Khan dodal, že důvěryhodnost OSN je v sázce, protože Indie nerespektuje rezoluce a bouchá do nosu světového společenství tím, že projevuje aroganci a otevřeně neguje závazky vůči lidu Kašmíru. Ve výzvě k mezinárodnímu společenství uvedl, že čas na vydávání prázdných prohlášení uplynul, protože Indie odmítla ustoupit ze svého nemorálního postoje. Je nejvyšší čas, aby Indie pochopila důsledky nedodržení svého slibu, pokud jde o sankce a nedůvěru ze strany světového společenství. Cokoli menšího než toto povede k tomu, že se tento vleklý problém nabalí do velkého požáru, který bude pro region katastrofální nebo bude mít dokonce globální dopady.

Sardar Zarif Khan, poradce prezidenta Azad Kašmíru řekl, že 27. října^th se na celém světě slaví jako den okupace. Je také pozorován jako den smutku a smutku, protože právě 27. října 1947 vyslala Indie svou armádu, aby obsadila naši zemi.

Sardar Zarif Khan dodal, že indický okupovaný Kašmír byl přeměněn na koncentrační tábor. Jakýkoli hlas nesouhlasu se setká s dlouhodobým uvězněním nebo dokonce smrtí. Jinak, jaký je zločin Khurrama Parveze, kromě toho, že zdokumentoval zvěrstva páchaná indickou armádou? A co je zločinem Yasina Malika, kromě toho, že nechce slevit z Aazadiho.

Sardar Zulfiqar Roshan Khan řekl, že obyvatelé Kašmíru požadují to, co jim Indie a Pákistán slíbily na půdě OSN. Slib byl, že o budoucím statutu Džammú a Kašmíru rozhodnou lidé prostřednictvím referenda, které uspořádá Organizace spojených národů. Ten slib nebyl nikdy splněn.

Sardar Zubair Khan řekl, že lidé v Kašmíru, stejně jako většina lidí, jsou svou povahou mírumilovní. Historie o tom svědčí. Nevyhledávají válku a nechtějí vidět své děti umírat v krvavém konfliktu. Usilují a uvítali by mírové a vyjednané řešení krize v zájmu míru a stability v regionu jižní Asie.

Raja Liaqat Kiyani, prezident Kašmírské sněmovny, že přítomnost devíti set tisíc indických okupačních sil udělala z Kašmíru největší koncentraci armády na světě. Účelem tolika indických vojáků je potlačit civilní obyvatelstvo Kašmíru, aby se podřídilo. Ale lid Kašmíru bude pokračovat ve svém boji až do data, kdy bude Kašmír osvobozen od okupace indické vlády.

Sardar Aftab Roshan Khan předal vášnivé poselství tím, že řekl, že chceme, aby lidé z indického okupovaného Kašmíru věděli, že lidé z Azad Kašmíru jsou s nimi. Udělají vše, co je v jejich silách, aby jim pomohli na diplomatické a politické frontě stát se hlasem lidu Kašmíru bez hlasu.

Shoaib Irshad zdůraznil, že racionálním přístupem k vytvoření podmínek pro urovnání sporu o Kašmír je zahrnout akreditované vedení lidu Džammú a Kašmíru do všech budoucích jednání s Indií a Pákistánem. Jakékoli řešení v Kašmíru, které nedosáhne konsensu 23 milionů lidí ve státě Džammú a Kašmír, je odsouzeno ke ztroskotání chvíli po svém spuštění.

Shafiq Shah řekl: „Je fakt, že dnes národ Kašmíru čelí existenční hrozbě. Více než 3.7 milionu Indů získalo osvědčení o trvalém pobytu. Nemusíte být Einstein, abyste věděli, proč to Indie dělá. Indie to dělá, aby změnila demografii Kašmíru a změnila muslimský většinový charakter Kašmíru na menšinu.

Khalid Faheem řekl, že se modlíme za bezpečnost a ochranu našich bratří v Palestině i Kašmíru. Palestina i Kašmír jsou nejstaršími tématy, která jsou na programu jednání Rady bezpečnosti OSN.

Tahseen Hussain odsuzoval mlčení světových mocností. Řekl, že nečinnost světových mocností je příčinou bolesti a utrpení lidu Kašmíru a Palestiny.

Sdílet tento článek: